Vývoz na fakturu s odloženou splatností nese riziko navíc oproti tuzemskému prodeji — bonitu zahraničního odběratele je těžší ověřit a k obchodnímu riziku se často přidává riziko teritoriální.

Čím se export liší od tuzemského prodeje

U tuzemského odběratele mají pojišťovna i makléř k dispozici relativně dostupné zdroje — obchodní rejstřík, insolvenční rejstřík, platební historii. U zahraničního odběratele tahle data často chybí nebo jsou hůř ověřitelná, což se promítá do konzervativnějších limitů nebo vyššího pojistného.

Teritoriální riziko

Kromě bonity konkrétního odběratele hraje roli i riziko země — politická nestabilita, omezení převodu měny, změny v obchodních podmínkách. Komerční pojistitelé (Allianz Trade, Coface, Atradius) tahle rizika zohledňují při stanovování limitů a u rizikovějších teritorií je někdy z krytí vylučují.

Kdy do hry vstupuje EGAP

Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) je státem vlastněná pojišťovna zaměřená specificky na exportní rizika — typicky tam, kde komerční trh pojištění nenabízí nebo ho nabízí jen v omezené míře: dlouhodobější dodavatelské úvěry, rizikovější teritoria nebo strategicky významné exportní zakázky. Pro běžný krátkodobý export na fakturu ale většina firem vystačí s komerčním pojistitelem.

Na co se připravit při sjednávání

  • Mějte přehled o teritoriích, kam reálně vyvážíte, ne jen o těch hlavních.
  • Počítejte s tím, že limit na nového zahraničního odběratele může zpočátku být nižší, než byste čekali — s historií plateb se obvykle zvyšuje.
  • U rizikovějších trhů zvažte kombinaci komerčního pojištění a nástrojů EGAP.

Exportujete a chcete vědět, jak by se dala krýt vaše zahraniční portfolia?

Probrat export